To je pěkné, že v tom cvičení dostanou žáci kousek souvislého textu, a ne izolované věty, a navíc že to je z oblíébené knížky. Právě kvůli porozumění kontextu potřebujeme mít v jazyce možnost rozlišovat ty různé souvětné vztahy nebo vztahy mezi větnými členy. Ale proč mám umět, ptá se žák sedmé třídy, rozlišovat, kdy je to spojení vět a kdy je to spojení slov/větných členů, když je to obojí souřadné? I ty významové poměry obsahů se jmenují stejně, protože stejné jsou. A čárka se tam píše taky podle stejných pravidel... Téhle otázce neuhneme tím, že řekneme "Naučíš se tím logicky myslet", protože právě tohle žákovi připadá nelogické (pokud ovšem vůbec v pubertě myslí na takové věci...) A ještě víc by mě zajímalo, jestli na tu odpověď můžou sedmáci osmáci přijít sami - kdybychom je vedli k tomu, že si nad úryvkem umějí říkat, jaký je vlastně rozdíl v druhu informací, které nám ta jedna věta, anebo to celé souvětí podává. Co nám to vlastně sděluje to souřadné spojení slov, a co vět.
