Metodický portál RVP 

Ajatin není lihový roztok jódu.

Právě po týdnu zkusím zopakovat: Lihový roztok jódu není ajatin!

Laici i odborníci nám vnucují, že máme učit praktickou chemii – ono je to ale  složitější než pouhá teorie. Zkusme kápnout ajatin na bramboru a nic – s roztokem jódu brambora zmodrá.

V ajatinu je benzododecini­umbromid, na bramboru kápněte jodisol.

Ano, jodisol funguje. Pěkným důkazem je i kápnutí jodisolu na papírový kapesník. S ajatinem se opravdu vloudila chybička. Pokud jde o komentář kolegy Melichara, nemyslím si, že zrovna roztok ajatinu je vhodné hlouběji rozebírat.

Pane kolego, už si zvykám na to, že kritika věcných chyb je vnímána jako znevažování práce těch, kteří mají zájem aktivně budovat novou a lepší školu. Nás pár, kteří případné věcné chyby vidí, by se mělo někam schovat a tam se nad sebou zamyslet.

Uvedu svou připomínku tedy jinak (byl jsem líný dlouze psát): Je opravdu v pořádku, když výukový materiál požaduje po žákovi ZŠ, aby posoudil, zda je pravda, že roztok bromu se používá jako ajatin? Nebo snad namítnete, že DUM se na tohle vůbec neptá? Já to vnímám, že ano. Je vůbec v pořádku, aby takto ve výukovém materiálu vystupovala jakákoliv obchodní značka konkrétního výrobku? Já bych prostě slovo ajatin vynechal, vůbec jsem původně nemířil k tomu podrobně rozebírat složení ajatinu.

Jinak jen poznamenám: Text DUMu zůstává přestuto rozsáhlou diskuzi nezměněn (a asi zůstane).

Pane doktore, promiňte pauzu, na tento materiál jsem se nepodíval. Jsem rád, že jsme se shodli na unepotřebností toho rozboru. Jsem přeci jen na ZŠ. Co se obchodních názvů týče, nesouhlasím s Vámi :) Všechny ty Sava, Krtky a taky Ajatin můžou posunout dojem z hodiiny tam, že je to přecejen něco o životě kolem mě – žáka. Kdo ví, který z žáků při tom pojmu zbystří a odmění naši hodinu zvýšenou pozorností? :)

Obchodní názvy: Na jednu stranu do chemie patří, na druhou jde o reklamu. Uči­tel/ka zmíní Ajatin ve třídě – autor uvede Ajatin V DUMu nebo v učebnici: To druhé už je trochu na pováženou jako reklama na jednu značku výrobku. Ale jistě patří do výuky třeba Aspirin. Jde i o to, aby těch značek nebylo moc i na učitele a na žáky. Ani já zpaměti běžně neřeknu složení Ajatinu nebo Jodisolu, i když jsem si jistý, že Ajatin není jodová tinktura. Nemělo by to jít tak daleko, že učitel dělá v zájmu atraktivity učiva chyby. A pak – zde to skoro vypadá, že bychom měli žáčky zkoušet, zda Ajatin obsahuje jód nebo bróm, tak to jistě taky končit nemá.  

To souhlasím :)