Metodický portál RVP 

Při rozboru básně by čtenář měl být veden od pravděpodobného básnického účinku zamýšleného autorem k analýze a případně k syntéze – dokázal básník předpokládaný účinek podpořit kompozicí nebo jazykovou stránkou díla? Ne? Proč? Dokázal to? Čím mě báseň výrazně oslovila…

Vámi představený způsob je možný, ale velmice schematický a povrchní. V tomto článku nabízím alternativu práce s uměleckých textem. Na podzim budu mít na téma interpretace poezie v literární výchově webinář.

Drobné výhrady k obsahu DUM:

– při zadávání požadavku vyjádřit téma lyrické poezie nepoužívat výraz „vypráví“;

– výraz „role autora“ není přesný, využívejte spíše „lyrický subjekt“;

– kompoziční analýza v pojetí DUM jevelmischematická (doporučuji – k čemu využívá autor schematické a pravidelné metrum, k čemu je jeho částečné zpochybnění v závěrečném dvojverší; podobná výstavba je užívána některými textaři současné hudební produkce – zkuste si připravit nějaký podobně komponovaný text Vaší oblíbené hudební skupiny… a další možné nápady);

– bylo by dále dobré podpořit kompoziční analýzu kvalitněji strukturovanou analýzou tematickou; to by pak ale z pracovního listu musely zmizet nástřely smyslu textu formulované učitelem;

– samy interpretační nástřely berou žákovi tu jedinečnou příležitost nabízející se při četbě textu jim věkově blízkého a podobně jako oni radikálně laděného tvůrce: pečlivější přečtení a pokus o vlastní interpretaci tohoto textu by mohly žáky zaujmout a některé třeba i přitáhnout k čet­bě moderní české poezie a světu jejích autorů.