Didaktická hra Člověče, nezlob se je určena skupině o maximálním počtu pěti žáků. Hra je zaměřena na názvosloví solí, zároveň obsahuje krátký výklad pravidel a nástin hodnocení.
Vážený pane kolego, je obdivuhodné, že Vaši žáci na ZŠ zvládají vzorce a názvy dusitanů, jodičnanů a pod. Jak jdou dohromady tyto vzorce s citovaným očekávaným výstupem z RVP ZV, kde se mluví o "vybraných prakticky významných" solích? Navíc se Vám do hry vloudily 2 soli, které neznají ani VŠ učebnice - uhodnete je?
Vážený pane Melichar, Vašim připomínkám rozumím a souhlasím s tím, že v mnou publikované hře jsou i soli, které jsou nad rámec základního vzdělávání. Zároveň jsem si vědom i druhé připomínky, že dvě soli opravdu v praxi neexistují, to ovšem neznamená, že by je žáci dle vzorce nemohli pojmenovat. Před hrou na problém praktické neexistence některých solí upozorňuji. Děkuji Vám za věcné připomínky.
Děkuji za odpověď a budu rád, když mi odpovíte ještě 1x:
Pokud není na překážku, že nějaká látka prakticky neexistuje a lze o ní ve výuce mluvit, pak by šlo jistě učit názvosloví třeba takto: oxid (nebo chlorid) železný, železnatý, železitý, železičitý až železičelý. A je pak otázka, zda se omezovat na dosud známé chemické prvky nebo přidat nějaký zajímavější navíc. Ch.názvosloví je jazyk, který se řídí nějakými pravidly, ale učitel agličtiny těžko může podle dobrých pravidel vytvořit slova, která žádný Angličan nikdy nepoužil.
I tady s Vámi v zásadě mohu souhlasit, názvosloví je jazyk a jeho pravidla bychom neměli spolu s žáky porušovat. Přesto si myslím, že pokud učitel v rámci této aktivity vysvětlí, že dvě sloučeniny v praxi neexistují, pak žáky neklame. Zároveň na těchto reálně neexistujících příkladech můžeme žákům na závěr aktivity vysvětlit, proč se určité prvky vyskytují pouze s některými koncovkami.
Je krásné, jak si rozumíme. Ale s pomocí komentářů jste vlastně vytvořil jiný učební materiál. Ten původní (bez komentářů) je takovýhle: 1. Uvádí jako prakicky významé soli jodičnany atd. V záhlaví to jako výstup uvádíte a přímo v DUMU to nijak nekorigujete. Uživatelé to mohou přijmout jako normu toho, co se k tomuto výstupu má nyní na ZŠ učit. 2. Přímo v DUMU neuvádíte, že některé sloučeniny reálně neexistují a nedáváte pokyn, jak s nimi ve výuce nakládat. I tyto sloučeniony tedy vyznívají jako standard, který by měl v současné době být na ZŠ běžný. Asi to tak berou i recenzenti Vašeho DUMu (jetsli ho ovšem podrobněji prohlíželi). Pokud máte dojem, že snad nevnucujete nic jako standard nebo normu, tak se mýlíte - DUM je publikovaný jako recenzovaný pod hlavičkou "rvp" a není už jen Vaším osobním názorem, ale jakýmsi oficiálně schváleným vzorem.
Nemyslím si, že je chybou učit žáky názvosloví dalších solí než zmíněných významných. Důvodem je např. koncept chemické olympiády a dalších soutěží, kde jej jistě využijí. Člověče... v mém podání je materiálem pro všechny žáky, kteří chtějí porozumět principům tvorby názvosloví i u dalších solí, což je dle mého názoru o rozvoji logického myšlení a Člověče by mělo být materiálem, kde si tyto principy mohou vyzkoušet formou hry. To, že v materiálu najdeme dvě soli, které v praxi neexistují, je zádrhel, o němž jsme se již bavili a kde se s Vámi shoduji. Děkuji za Vaše názory a jsem rád za tuto pro mě přínosnou diskusi.
Váš komentář
Pro vložení komentáře je nutné se nejprve přihlásit.