Poslední z velmi kvalitní série dějepisných materiálů vyniká nápaditou prací s obrázky (např. pokus se na základě obrazu vytvořit minipříběh), vysokou úrovní grafického zpracování a zapojením žáků do dané problematiky.
Tady se asi dostáváme zase na začátek – co je kritika, co je recenze atd. Myslím, že kritika by si měla odpustit dlouhé líčení a popisování a měla by vytvořit analýzu, která dílo zasadí do kontextu a „otevře ho“ a následně vysloví hodnocení. Osobně mi chybí víc negativních kritik (byť si nemyslím, že úkolem kritika je být a priory negativní, najít nějakou „chybu“), konstruktivně negativních kritik, které se nespokojí s paušálním odmítnutím „z principu“ nebo s výtkami na konto instalačního řešení a popisek.
Umění je chápáno jako poddruh politického umění, který řeší otázky většinou politické nebo sociální. Nesmíme ale opomenout, že umění je v širším slova smyslu vždy politické, protože je infikované vnějšími podmínkami svého vzniku a je determinované historickou a teritoriální situací.
Budeme dále hovořit o angažovaném umění jako o samostatné umělecké disciplíně. Odvíjí se od slova angažovanost, které má ve všeobecném výkladu význam „zapojit se, zajímat se“, čímž osvětluje samotnou podstatu této aktivity v kontextu umění.
PILAŘ, Ondřej. České malířství na přelomu 19. a 20. století. Metodický portál: Materiály do výuky [online]. 03. 04. 2014, [cit. 2024-10-16]. Dostupný z WWW: <https://dum.rvp.cz/materialy/ceske-malirstvi-na-prelomu-19-a-20-stoleti.html>. ISSN 1802-4785.