Baťa jako symbol ekonomického vzestupu Československa

Statistika

Materiál byl publikován 06. 04. 2012 a od té doby byl 2193× zobrazen.

Další materiály
Hodnocení materiálu

Hodnocení materiálu

Hodnocení týmu rvp.cz
Naše hodnocení – 3/5
Hodnocení uživatelů
 
Průměrné hodnocení: 3,
počet hodnocení: 1.
Hodnotit materiály mohou pouze registrovaní uživatelé.
Statistika hodnocení
hodnocení: 5 zatím nikdo hodnocení: 4 zatím nikdo hodnocení: 3 1 uživatel hodnocení: 2 zatím nikdo hodnocení: 1 zatím nikdo
 
Doporučit materiál

Jak citovat

HOPFINGER, Petr. Baťa jako symbol ekonomického vzestupu Československa. Metodický portál : Digitální učební materiály [online]. 06. 04. 2012, [cit. 2020-09-21]. Dostupný z WWW: <https://dum.rvp.cz/materialy/bata-jako-symbol-ekonomickeho-vzestupu-ceskoslovenska.html>. ISSN 1802-4785.

Licence

Creative Commons License

Všechny Digitální učební materiály jsou publikovány pod licencí Creative Commons.

Identifikátor materiálu 22688
Anotace

Pracovní list přibližuje životopis zakladatele firmy Baťa a jeho vliv na meziválečné Československo.

Autor

Petr Hopfinger (Autor)

Jazyk Čeština
Očekávaný výstup

popíše a zhodnotí způsob života v moderní evropské společnosti, zhodnotí význam masové kulturydalší materiály k tomuto očekávanému výstupu »

Speciální vzdělávací potřeby - žádné -
Klíčová slova

Baťa, Československo, masová výroba

Druh učebního materiálu Pracovní list
Druh interaktivity Aktivita
Cílová skupina Žák
Stupeň a typ vzdělávání gymnaziální vzdělávání
Typická věková skupina 16 - 19 let
Celková velikost 91,27 kB
V případě pochybností o aktuálnosti či funkčnosti příspěvku využijte tlačítko „Napište nám“.
Napište nám
 

Soubory materiálu

V tomto seznamu se zobrazují soubory tvořící samotný učební materiál.
Do Úložiště jsou přijímány pouze materiály v běžně používaných formátech, ke kterým existují volně stažitelné prohlížeče.
 
 Název souboruPopisTyp souboruVelikost
stáhnoutNáhledBaťa.docPracovní listDokument Microsoft Word Dokument Microsoft Word48,64 kB
stáhnoutNáhledBaťa.odtPracovní listOpenDocument textový dokument OpenDocument textový dokument42,63 kB
Stáhnout komentáře materiálu jako RSS kanál

Komentáře

 
1. autor: Mgr. Zdeněk Sotolář
vloženo: 07. 04. 2012, 22:59:49

Jak Jak lze odpovědět na otázku a)  Je dnešní globální postavení firmy Baťa srovnatelné se situací ve třicátých či padesátých letech? Proč?, když text končí rokem 35? (Jako doplnění bych žákům promítnul Chaplinovu Moderní dobu.)

k

2. autor: Mgr. Zdeněk Sotolář
vloženo: 07. 04. 2012, 23:01:22

OPrava: jde o otázku e)

3. autor: Jana Petrů
vloženo: 08. 04. 2012, 13:42:32
4. autor: Jana Petrů
vloženo: 08. 04. 2012, 14:07:57

A zde autentické Baťovy noviny http://www.kfbz.cz/bata_noviny.htm

5. autor: Jana Petrů
vloženo: 08. 04. 2012, 14:19:14

Dovolím si poznámku – opravdu je tento, řekněme, pracovní list, na úrovni studenta na gymnáziu? Moji deváťáci dostávali mnohem složitější zadání, a to i ti, kteří šli do učení. Pro maturanta mi to přijde málo… (Mám dva maturující gymnazisty doma :). )

6. autor: Petr Hopfinger
vloženo: 09. 04. 2012, 20:45:02

Dobrý den,

díky za reakce. K otázce pana Sotoláře: myslím, že se odpovědět dá. Text uvádí informace o obratu až do roku 1954 (předposlední odstavec). A současnost myslím studenti znají. Firma nezachytila nástup nových trendů a vyklidila pole značkám jako Adidas či Nike. K otázce paní Petrů – náročnost je samozřejmě relativní, ale podle mne by deváťáci (tedy ti které jsem učil) nebyli schopni např. odhalit Baťovo sociální inženýrství (otázka c) či viděl paralely s Fordem (otázky a, b).

7. autor: Jana Petrů
vloženo: 15. 04. 2012, 19:07:46

Pane Hopfingere, co si přesně představujete pod pojmem sociální inženýrství? A jste skutečně přesvědčen, že jej Baťa provozoval? (http://www.fi.muni.cz/usr/jkucera/pv109/2003p/xsimek3sociotechnika.htm) Přečtěte si knihu Gottland, možná změníte názor.

8. autor: Petr Hopfinger
vloženo: 16. 04. 2012, 15:30:41

Paní Petrů, evidentně něco jiného než Vy. Definice takovýchto pojmů je samozřejmě široká, ale představuji si zhruba toto: sociální inženýr je ten, kdo chce konstruovat a řídit lidské životy, kdo za pomoci zákonů a nařízení „vyrábí“ lidskou společnost, kdo ví lépe, než sami „obyčejní lidé“, jak mají žít a své představy jim vnucuje (převzato z jednoho článku Tomáše Feřtka). A ano, myslím si, že toto Baťa provozoval. Pro podporu svého stanoviska si dovolím (kromě toho, co je v prac. listu) citovat Pavla Kosatíka (České snění str. 207–210), kde píše o Baťovi následující ,,Podnikatelský triumf v něm vzbudil pocit, že podobný styl myšlení, jaký se mu vyplatil při budování továrny, lze uplatnit také na zbytek světa. Všichni lidé v každém okamžiku svých životů by si podle něj měli počínat stejně účelně, jako dělník, který u pásu dělá boty. Měli by se lépe… Hlavní překážku rozvoje státu viděl v zaostalosti dopravní sítě… měla by se postavit magistrála z Chebu do Jasiny… vláda měla zorganizovat pracovní tábory, řízené vojáky přibližně ve stylu Todtovy organizace, která budovala německou autobahn. Gottland jsem samozřejmě četl, vždyť z této knihy přebírám podstatnou část textu o Baťovi.

9. autor: Jana Petrů
vloženo: 16. 04. 2012, 15:41:43

Pane Hopfingere, mířila jsem zpět do této diskuze, abych Vám dala více méně zapravdu. Váš materiál mě po delší době opět nasměroval k tomuto tématu a nezbývá mi, než s Vámi souhlasit.

Přidat komentář

Vkládat komentáře může pouze registrovaný uživatel.