Pracovní list je možné využít jednak při výuce o atmosféře, počasí a podnebí, nebo jako podporu při výuce regionální geografie Afriky. Žáci jsou vedeni k samostatnému získávání a analýze informací.
Poznámky, které vycházejí z mé zkušenosti učitele na gymnáziu, didaktika geografie a ze studia zahraničních zdrojů pro zeměpis/geografii. Moje poznámky mají charakter doplňující (nikoliv kritický):
> při vysvětlování klimatu se dostávám do 'konfliktu' Halleyův model atmosférické cirkulace (část Hadleyova buňka) a Alisovova klasifikace klimatu založená na pohybu vzdušných hmot (+ fronty mezi nimi), který lze vysvětlit 'zdánlivým pohybem Slunce' mezi obratníky (náklon osy rotace Země). Alisov se mně dobře hodí pro vysvětlování tropických cyklonů a nebo pro putující cyklony v mírných zeměpisných šířkách (včetně Česka)
> u vlivu rotace Země na směřování pasátů používám důsledně termínu Coriolisova síla
> u pasátů poukazuji na aglický termín 'trade winds' (jeho stálost ve směru a v proudění) v souvislosti na velké zeměpisné objevy a následný vliv na evropskou kolonizaci světa (i Afriky), která se odehrávala na plachetnicích
> u Afriky důsledně používám charakteristiky (klimadiagramy) z opačných míst vůči rovníku. Zdůrazňuji tím 'zrcadlový' obraz přírodních jevů (cirkulace vzduchu - pasáty, klima, vegetační pásy atd.)
Vážený pane Vávro,
děkuji za Vaše poznámky.
S konfliktem mezi jednotlivými klasifikacemi klimatu máte samozřejmě pravdu. Musím se přiznat, že ale žákům touto terminologií hlavu příliš nepletu. Hadleyho buňka mi připadá pro jejich chápání jako nejsrozumitelnější varianta.
Pojem Coriolisova síla samozřejmě také zavádím, je to krásné propojení s fyzikou.
Co se týče klimadiagramů. Absolutně souhlasím a doporučuji k nahlédnutí pracovní list Afrika - klima, kde žáci ve skupinách analyzují právě klimatická data a klimadiagramy z kontrastních míst Afriky, navíc v návaznosti na vegetační pásy.
