Úvod do teorie a didaktiky průpravných úpolů a úpolové hry – honičky

Materiál se věnuje problematice úpolů, přičemž konkrétně se zaměřuje na úpolové hry. Hry představují vhodnou a snadno využitelnou formu zařazení úpolových aktivit do výuky tělesné výchovy, zejména v úvodní rušné části hodiny, a to jak na 1., tak i 2. stupni ZŠ. Zpracování vhodně propojuje základní teoretická východiska úpolů s praktickými ukázkami her, které jsou organizačně nenáročné a dobře aplikovatelné v běžných školních podmínkách.

Honičky založené na principu kontaktu, vyhýbání a odporu přirozeně rozvíjejí pohybové schopnosti žáků, zejména rychlost reakce, koordinaci, rovnováhu a orientaci v prostoru. Vedou žáky ke zvykání si na fyzický kontakt a podporují respekt k pravidlům i spolužákům, žáci se učí naplňovat myšlenky čestného soupeření, respekt k odlišnostem. Významným přínosem je také rozvoj sociálních dovedností a pozitivního vztahu k pohybovým aktivitám. Díky hravé a soutěživé formě mají honičky vysoký motivační potenciál a umožňují zapojení všech žáků bez ohledu na jejich výkonnost, žáci si mohou při honičkách vymyslet vlastní taktiku spolupráce.

U žáků rozvíjíme Klíčovou kompetenci osobnostní a sociální – v průběhu her se žáci dostávají do situací, které pro ně mohou být fyzicky i psychicky náročné. Učí se tyto situace vnímat, hledat způsoby, jak na ně reagovat – ať už změnou strategie, lepší kontrolou emocí, nebo spoluprací s ostatními.

A také Klíčovou kompetenci k podnikavosti a pracovní – spolupráce a týmová práce – úpolové hry typu honiček vytvářejí situace pro kontakt a interakci mezi žáky. Při společné hře se učí spolupracovat, respektovat pravidla i spoluhráče a vnímat hranice bezpečného chování.